4. Kapitola

11. prosince 2008 v 17:53 | chantal |  Tajemství jednoho setkání
Přidávám kapitolu k TJS pomaloučku, polehoučku se budeme blížit k závěru, ale ještě budete

mít dost času na to tipovat, kdo je ten tajemný ctitel

Bavte se

Chantal



Když mířila ke kanceláři, byla trochu zklamaná, že před dveřmi nevidí růže. Co si to tady namlouvám, vždyť to není jeho povinnost každý den posílat kytky a stejně už je asi zadaný a se mnou si jen tak hraje. Byl to jen jeden večer. Pozdravila svou asistentku Katie, odemkla a vešla dovnitř. Na prahu ale zůstala stát.
Měla celý stůl posypaný bílými plátky růží.
"Katie, jsi tu od rána?"
"Ano slečno." Odpověděla.
"Nebyl někdo v mé kanceláři?" Otočila se na ni.
"Ne slečno. Děje se něco?"
"Ne ne, všechno je v pořádku. Díky."
Sedla si za stůl a poprvé si všimla, že tam kromě plátků růží, je i pergamen, na kterém, byly pouze 3 slova "STAČÍ JEN NAPSAT" Hermiona na něj automaticky, bezmyšlenkovitě napsala:
A co mám psát? Pergamen zlatě zazářil a její slova zmizela. Za chvíli je nahradil pozdrav.
Ahoj krásko. Doufám, že prožíváš příjemné dopoledne. Promiň, ale ty stohy papírů na tvém stole se mi vůbec nelíbily. Kdybys za nimi teď seděla, nebyl by vidět tvůj úsměv. Hermiona s úsměvem zavrtěla hlavou. Jak jsi se dostal do mé kanceláře? Zajímalo ji. Za pár minut se objevila odpověď.
To teď není důležité. Za to ta oslava narozenin ano. Moc ti to slušelo. Jsi ještě krásnější, než před 8 lety. Se mnou jsi sice prohodila jen pár slov, ale to mi nevadilo, mně stačilo tě jen pozorovat.
Začala být nervózní. Problém byl, že ten večer mluvila s každým, kdo tam byl, takže identifikovat ho stejně nemohla. Když si to uvědomila, zachvátil ji vztek. Snažila se to ale zlehčit.
Omlouvám se, ale bez masky jsem tě nepoznala.
No jo, s tímhle si měla problémy už na škole po plese....
Povíš mi konečně, kdo jsi? Před 8 lety jsi mi to slíbil...
Je pro mě těžko uvěřitelné, že ještě nevíš, kdo jsem, krásko. Hermiona Grangerová přece vždycky věděla všechno... Je hezké si tě teď představovat bezradnou a až dočteš tyhle řádky vědět, že pár chvil na to vybouchneš vzteky.
Vztekle vzdychla nad tím, jak dobře jí zná. Napsala: Fajn, zjistím si to sama. Teď mám mnohem více možností a známých!
Ale to já mám taky a to ani nemusím být ministr kouzel, Hermiono. Věř mi, že dokud JÁ nebudu chtít, nezjistíš to. Nemá ani smysl se nad tím rozčilovat. Navíc nám to v nevědomém setkávání, nebo také z mé strany vědomém posílání poselství, vůbec nebrání. A možná se někdy bude opět konat ples, kde si spolu zatančíme ... A pak? Kdoví ...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kaka-kykaja kaka-kykaja | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 7:06 | Reagovat

skvělá kapča tak dál přidávej a piššš

2 May Darrellová May Darrellová | Web | 16. prosince 2008 v 15:25 | Reagovat

hezké, moc se těším na další kapitolku;-)

3 Nicoolka Nicoolka | Web | 19. prosince 2008 v 12:18 | Reagovat

Ahojky :)... díky z komentář na mík blogu.. máš moc pěkný blog a ještě hezčí powídky :) jen tak dál :D

4 Lu.see Lu.see | 20. prosince 2008 v 14:41 | Reagovat

No úplně paráda.. a napínavé.. honem piš piš dál, už chci vědět, kdo to je:o)

5 joja joja | 29. prosince 2008 v 12:23 | Reagovat

Moc pěkná povídka!!! Nemůžu se dočkat pokračování!!! A hezký blog.

6 Tez Tez | Web | 8. srpna 2009 v 18:56 | Reagovat

Aw...ted to zas nevypada na Harryho...zeby Draco??? =D. Kraaaasa...

7 MeG MeG | Web | 17. srpna 2009 v 22:00 | Reagovat

Hehe fandila bych Dracovi , ale zase ten Harry ...tulnik mi dáváš :-D

8 lucrecia lucrecia | Web | 4. dubna 2010 v 22:56 | Reagovat

chudák takhle si s ní hrát

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama