2. Kapitola

8. dubna 2010 v 19:19 | Chantal |  Bystrozorská elita
Kapitola je tu... jsem s ní spokojená... kecám, jsem VELICE spokojená. Doufám, že budete i vy.
Jen vysvětlivka : "jméno" D čtěte anglicky (dí)  V galerii máte pár doplňujících fotek, jen aby jste měli určitou představu... Kdyby náhodou něco nebylo jasné, stačí se ozvat

Chantal



Jako odpověď začali starší studenti klepat klouby prstů o desky stolu. Dvojče Harryho soupeře přišlo ke svému bratrovi s natáhnutou rukou, aby mu pomohl vstát. "Žiješ, brácho?" zeptal se s širokým úsměvem. "Ne, nežiju," odpověděl a chytil se nabízené ruky. Blondýnka objala svou kamarádku. "Zvládly jsme to..." Víc už Harry neslyšel, protože k němu přiběhla Hermiona. "Jsme v elitní skupině, Harry! Není to báječné?"
Když se usadili za stůl, měl Harry po pravé ruce Hermionu, po levé usmívající se blondýnku. Místností se rozezněl hlas Gideona.
"Nyní budu hovořit pouze k prvnímu ročníku, ale neuškodí, když si to zopakují i ostatní spolužáci. Nevím, na co jste byli zvyklí na svých minulých školách, ale zde si zakládáme na statusu jedné velké rodiny. Proto stejně jako v rodině se budete oslovovat pouze křestními jmény. Přijmení tady pozbývají významu. Své profesory zde, prosím oslovujte Mistře. Zítra budete mít dost času na bližší seznámení i prozkoumání školy. Kdyby jste měli jakékoli dotazy, neváhejte se obrátit na starší studenty či na Mistry. Už vás ale nebudu zdržovat, vaše pokoje jsou již připraveny, hezkou noc." 
Po těchto slovech se všichni, někteří nejistě, začali zvedat ze svých židlí.
"Měli bychom jít," ozvala se démonka.
"Jo jasně, ehm... my," ukázala blondýnka na sebe a na svoji kamarádku, "jsme tady už měsíc, takže víme, kam máme jít. Když se nás budete držet, vyhnete se letitému bloudění, ohavné smrti, či trapasu při ptaní se na cestu do své ložnice." S úsměvem se obrátila na brunetu, zavěsila se do ní a společně zamířily ven z místnosti. Následovala je dvojčata a Harry s Hermionou jejich konvoj uzavírali. Bývalí studenti Bradavic cestou, lidově řečeno, valili oči. Jestli byly Bradavice se svými pohyblivými schodišti matoucí, něvěděli které slovo by se hodilo k BA. Nekončné chodby s více či méně skrytými odbočkami... Budu potřebovat mapu, odtušil Harry. Jakoby mimochodem se zastavili u naprosto obyčejných, dřevěných dveřích. Něčím se ale přece jen lišily...neměly kliku.
Vedoucí dvojice se otočila na ostatní. "Heslo do našich společných prostor si budeme měnit sami, podle našeho uvážení. Takže, když ho někdo z vás změní, nezapomeňte to sdělit všem ostatním. Výchozí heslo, které nám udělila BA je tak primitivní, že by nikoho nenapadlo," blondýnka se obrátila zpět ke dveřím, " Bystrozorská elita."
"Vítejte doma," prohodila trochu ironicky démonka. Vešli do místnosti, která se podobala společenské místnosti Nebelvíru.
"Takže, pánové a slečno, věnujte prosím, pozornost následující instruktáži. Po své pravé ruce vidíte dveře do koupelny, společné koupelny podotýkám, takže doufám, že gentlemani ještě nevymřeli a budete se podle toho chovat, pánové. Po levé ruce pak máte kuchyni. To bude ještě  sranda," ušklíbla se, " a přímo naproti vám se nachází naše pokoje. Dívky na levo, kluci na pravo. A asi bychom se měli představit, já jsem Sarah a tohle," ukázala vedle sebe, "je D." Hermiona dokázala svou všetečnost. "D...?"
"Jo, prostě D," naznačila hlasem, který nesnesl připomínky.
"Ach... no, já jsem Hermiona."
"Já jsem bezejmenná, neznámá osoba," zavtipkoval Harry.
"No jistě. A jak se jmenujete vy a ještě důležitější otázka, jak vás rozeznáme?" vyzvídala Sarah. Oba si jako na povel vytáhli z pod trička stříbrný řetízek. Na prvním z nich se houpalo písmeno J. "Mé jméno je Joshua."
Druhý měl písmeno S. "Sebastien."
"Skvělé, takže teď, když už nehrozí nebezpečí, že se budeme oslovovat stylem "hej, ty nerudná bruneto" promiň D," zasmála se Sarah, "mohli bychom se jít převléct.... Oh, vy to vlastně nevíte," zarazila se, když uviděla nechápavé pohledy. "Každý rok se 31.srpna koná tajná uvítací párty pro první ročník BA."
"Pátry?" vyhrkla vyděšeně Hermiona. "Já nemám žádné šaty."
"Klid Hermiono, něco pro tebe určitě najdeme. Jen pojď, nevím kolik máme času, tak abychom to všechno stihli." uklidňovala ji Sarah. Pak ji chytila za ruku a táhla do ložnice.
"Dobrá, Hermiono, začneme. Nech nám volnou ruku a nebudeš litovat. Tady se posaď," usadila ji za toaletní stolek. "Zrcadlo zakryjeme, já ti vyberu šaty a D, zkus jí udělat něco s vlasy."
D se na Hermionu zkoumavě zadívala. "Jak s tím co Sára taktně nazvala vlasy můžeš žít?"
"No... nemám na jejich úpravu tolik času..."
"Fajn, takže ti teď nebude vadit, když ty kadeře zkrotím a trochu zkrátím, že ne?" zeptala se D, ale bez čekání na odpověď se dala do práce. 
...

"Už mám pro Hermionu šaty přímo stvořené. A zjistila jsem, že na tebe, D se šaty vybírají samy, ale teď mi musíte pomoct... Mám dilema, bílé nebo bílé?" zeptala se Sarah.
D se pobaveně ušklíbla a odpověděla: "Myslím, že bílé budou perfektní."

...

"Proč to holkám vždycky tak příšerně trvá?" Josh si dlaní znuděně podepřel hlavu.
"Protože jsou rády, když na ně pak kluci zírají. Myslím, že se jim tak vrací jejich úsilí, když nás vidí mimo."
"Ty nahlížíš do myšlenek často, co?" ozval se pobaveně Harry. Sebastien zavrtěl hlavou.
"Ani ne. Jen při soubojích, s jasným dovolením nebo pokud jde o život. Nenarušuju soukromí, pokud to není nutné. U tebe to už bylo skoro zoufalství, nevěděl jsem, jak jinak se tě zbavit. To mi připomíná, musím té D složit poklonu, takovou pecku jsem už dlouho nedostal."
"Co to na tebe vlastně použila?" zeptal se Josh.
"Tlakovou vlnu, brácho. To je taková démonská specialitka," trochu se otřásl, "nic příjemnýho."
"Vidím, že už jsme všichni hotoví," ozvalo se klukům za zády, "nezbývá nám tedy nic jiného než čekat na pozvánku s místem konání. A  mezitím, co kdybychom si zahráli hru?" Harry při pohledu na tři dívky před sebou dělal co mohl, aby jim vrátil jejich úsilí. Šlo mu to celkem snadno.
"Jakou hru?" vzpamatoval se jako první Sebastien.
"Měli bychom se o sobě dozvědět co nejvíc, takže navrhuji hru na pravdu. Něco jako mudlovská pravda a úkol, akorát bez úkolu."
 Po souhlasu všech začala Sarah vysvětlovat pravidla.
"Každý z vás, samozřejmě, musí mluvit pravdu, můžete se zeptat kohokoli na cokoli, ale s tím, že já se nebudu ptát D, Harry Hermiony, Josh Sebastiena a naopak. Každý má jednu možnost "záchrany", pokud někdo narazí na téma o kterém nechce mluvit, může jednou říct, neodpovím. To je asi všechno. Takže, já začnu... Harry, má otázka zní... hmm... začneme zlehka, Kolikrát už jsi byl zamilovaný?"
Harry přemýšlel jen chvíli. "Dvakrát." Sarah přikývla, "Děkuju."
"Počkat, ne že by Harry lhal, ale jak poznáme, že všichni mluví pravdu?" zeptal se Sebastien.
"Nijak," reagovala Sarah, " musíme zkrátka věřit, že nikdo nelže."
"Budování důvěry," doplnila Hermiona.
"Přesně tak. Koho si vybereš ty, Harry?"
"D... Proč chceš být bystrozorkou?"
"Upřímně? Chci beztrestně nakopávat zadky." Harry nebyl jediný, kdo vyprskl smíchy. "Díky."
"Tak jo... Joshi... Umíš něco, co ostatní ne?"
"Lektvary. Znám zkratky, mám své fígle. Dokážu jakýkoli lektvar uvařit do 15 až 20 minut."
"To není možné," oponovala Hermiona.
"Ale je," podíval se jí pevně do očí.
"To stačí, však brácha bude mít dost příležitostí to dokázat," uklidnil je Sebastien.
"To je fakt," zašklebil se Josh, "takže já se ptám Hermiony... Četl jsem o tobě v novinách, že jsi tvrdohlavá a ctižádostivá... Byla jsi taková vždycky?" Dotyčná se zarazila.
"Ne," začala váhavě, "než jsem nastoupila do Bradavic, byla jsem zcela průměrná, obyčejná a nezajímavá. Zkrátka, na ulici by jste si mě nevšimli." "Děkuju za odpověď." Hermiona vydechla a následně se podívala na Sebastiena. "Jaké bylo tvé první kouzlo?"
Sebastien se zamyslel a pak se rozesmál. "Na tohle si vzpomínám moc dobře. Hráli jsme s Joshem na schovávanou, nevěděl jsem, kam se mám schovat a najednou jsem se objevil na střeše domu asi o ulici dál. Líbilo se mi tam, bylo nám sedm. Sranda to ale už nebyla, když jsem si uvědomil, že nevím jak zpátky."
"Já jsem se taky zrovna nesmál, když jsem tě dvě hodiny hledal," kontroloval Josh. Sebastien pokrčil rameny a zeptal se Sarah: "Jaké jsou tvé koníčky, co ráda děláš?" Sarah si s D vyměnila nic neříkající pohled. "Mám hodně různorodých zálib... Teď z nich vede asi bylinkářství. Harry, ptej se..." Harry se na ni díval s pokrčeným obočím. "Předtím než položím svou otázku, musím ji vysvětlit. Když jsem porazil Toma, získal jsem určité schopnosti. Jednou z nich je rozeznání různých... bytostí. V našem ročníku jsou, jen pro informaci, dva upíři, jeden vlkodlak a jeden démon." Kývl na D. "Zbytek tvoří kouzelníci a čarodějky, ale ty... Ty jsi taky čarodějka, ale vidím ještě něco jiného. Takže má otázka je jasná... Kdo jsi?"
"Dříve než odpovím..."
"Vážně jim to chceš říct? Nemyslíš, že teď toho na ně bude moc?" zeptala se D. Sarah zavrtěla hlavou. "Stejně by na to dřív nebo později přišli, tak proč to skrývat? Musím vás ale upozornit, že jakmile začnu vyprávět, bude po veškeré hře."
"Mně to nevadí," odpověděl jako první Josh.
"Nejsem proti," přidala se Hermiona.
"Má zvědavost je tak podrážděná, že nemůžeš neodpovědět," řekl Sebastien.
"Snad začne letošní párty až ráno," zadoufala Sarah a začala vyprávět svůj příběh...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Paddy SB Paddy SB | Web | 8. dubna 2010 v 20:54 | Reagovat

jéé to je prostě pecka...tak se nám partička rozjela xD ...už se těším na další díl

2 Paddy SB Paddy SB | Web | 8. dubna 2010 v 20:55 | Reagovat

jo sem zapoměla pochválit váš moc pěkný dess:)

3 Wocas Wocas | 8. dubna 2010 v 21:49 | Reagovat

Moc pekna kapitolka...uz se tesim na dalsi:-D

4 Elis Elis | 9. dubna 2010 v 18:10 | Reagovat

fajnééé...honem sem hoď pokráčko ať víme co je zač xD...:P

5 tajnostka22 tajnostka22 | Web | 9. dubna 2010 v 19:25 | Reagovat

Ahojky...toto bola nádherná kapitola.....dúfam len, že neurobíš so Sarah nejakú komoleninu všetkého:-)...sa teším na ďalšiu:-)

6 Nicoolka Nicoolka | Web | 10. dubna 2010 v 18:17 | Reagovat

týjo.. pěkné :) jsem zvědavá co je zač :D... tak šup další :))

7 Adrienna Adrienna | E-mail | Web | 12. dubna 2010 v 20:24 | Reagovat

hezkeee naozaj to vyzera by velmi zaujmweee =))

8 Mitzy Mitzy | Web | 13. dubna 2010 v 18:50 | Reagovat

Dík!

9 georgen georgen | 21. dubna 2010 v 14:35 | Reagovat

tak musím říct že je to zajímavá povídka ale všiml jsem si pár chyb ale většinou to jsou překlepy jinak to je jak jsem psal zajímavá povídka

Ps. budu sem psát jen když uvidím nějaký nedostatek to bude oděmně asi jediný důvod komentáře jinak pokračuj v psaní a já budu pokračovat v čtení :-)

10 Chantal Chantal | E-mail | Web | 21. dubna 2010 v 16:42 | Reagovat

[1]:Děkuji

[2]:Děkujeme:D

[3]:Já se také těším;) Díky

[4]:Zatím netuším, kdy bude pokráčko

[5]:Myslím, že tvé obavy se vyplní. Ale já za to nemůžu. Však uvidíš...

[6]: Děkuji

[7]: Také děkuji:)

[9]:Tak to tě tady uvidíme velice často;))

11 lina lina | Web | 23. dubna 2010 v 17:28 | Reagovat

hmm...pěkné:D Dobře se to čte a jsem natěšená na další kapitolu:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama